Nejsem lhář a co slíbím, zatím dál si stojím
svoji tvář před nikým neskrývám.
Žádnej hráč a s nevěrou žít já se bojím,
přísahám, že si zád nehlídám.

Ref.:
Chtít víc, to je síla která ze snů budí,
být víc měl bys chtít.
Mít víc, touhle otázkou se dávno nudím
za nocí podlejch úkladů bejt posel dobrejch zpráv,
jen takhle vím, že budeš klidnej spát.

Nejsem ten co pomluvou si chvíli krátí,
každej hřích si stokrát přemílám.
Nedoufám, že mě domů každá cesta vrátí,
cizí smích jako útok nevnímám.

Mám spoustu snů, zbejvá pár dnů…
nejsem tu sám co tu stojí a čeká kdo z nás půjde dál.

Ref.:
Chtít víc, to je síla která ze snů budí,
být víc měl bys chtít.
Mít víc, touhle otázkou se dávno nudím
za nocí podlejch úkladů bejt posel dobrejch zpráv,
jen takhle vím, že budeš klidnej spát.

Sedím tu sám jenom tak,
dávno vím, že ujel mi vlak,
potichu říkám, že není kam jít.
Svou práci mám rád, ale řekli mi stop,
kam se podívám dlužím a dost,
jenom vnímám, že není kam jít.
Koho zajímá chlap jako já co lásku rozdává, ale nemá kam jít.

Poslední pohled na můj dům,
ten chlápek s kladívkem dal vale mým snům,
očima říká…musíš jít.
A ženu svou víc už jsem neviděl
a tu malou milovat na věky chtěl,
v uších zní…nemáš co dát.
Koho zajímá chlap jako já co lásku rozdává, ale nemá kam jít.

Ref.:
Nároží kde píseň zpívám a s kytarou na chodník uléhám
zimní vítr sněhem skrývá, každej se dívá a jeden říká:
„Vždyť já ho dávno znám, on nemá kam jít…“

Vždycky místo pláče prej jsem začal se smát,
takže zdálo se všem, že Bůh mě má rád,
pak jen slýchal…ten má co říct.
Ale stačilo pár špatnejch dní,
ják tě odmítnout, to každej hned ví,
Najednou zíráš, že není kam jít.
Koho zajímá chlap jako já co lásku rozdává, ale nemá kam jít.
Kdo z vás si připustí jen, je blíž to každým dnem …a nemáš kam jít.

Je bláhovej ten co doufá, že má láska zlatej rám,
jsou to žvásty, to já dobře vím, že dávno nevnímám.
Kdo si myslí, že je přávě ten, kdo dojde k poznání,
že ho čeká nějaká skvělá věc, pak jen smutky zahání.

Ref.:
Málo věříš vlásku svou,
každý vyznání bylo jen hrou,
to každá pozná, když se ještě otočí.
Za tu chvíli kdy se potká pohled z očí do očí.

Znám i spousty příběhů co happy endem zavání,
ale průběhem se odkrývá, že se asi láska ubrání.
Nejsou pak nic platný gesta, že se nikdo nevrátí,
celý končí to jen fraškou co se v hrůzu obrátí.

Ref.:
Málo věříš vlásku svou,
každý vyznání bylo jen hrou,
to každá pozná, když se ještě otočí.
Za tu chvíli kdy se potká pohled z očí do očí.

Kolik lidí vlastně tohle zná a další už nehledá,
je to marnej boj, vždyť sama to znáš, tak nebuď na mě zlá.
A jestli máš ten pocit, že se někdo novej nachytá,
tak ti musím dát jen za pravdu, ten novej jsem teď já!

Ref.:

Slunce stoupá nad obzor, já usínám,
po tý dnešní noci v hlavě zmatek mám.
Bylas‘ krásná, milá, hebká, já si hrál,
holka já vím, že ráno budu o dům dál.

Celej dlouhej tejden pořád přemítám,
srovnávám si v hlavě jestli na to mám.
Začít s tebou novej život bych se bál,
holka já vím, že ráno budu o dům dál.

Ref.:
S tvou mámou setkání hrůzu mí nahání,
pořád mě uhání, uháním dál,
jen děs v očích mám.

Tak se plížím ranní rosou studící,
oknem zahlídnu tvou mámu chroptící.
Takhle silnej zážitek jsem neustál,
holka já vím, že zejtra budu o dům dál.

Ref.:
S tvou mámou setkání hrůzu mí nahání,
pořád mě uhání, uháním dál,
jen děs v očích mám.

Tak teď pádím rozpálenou dálnicí,
v zádech cítím dvě fůrie zuřící,
takhle zrůdný zloby jsem se nenadál,
holky já vím, že ráno budu o dům dál,
holky já vím, že ráno budu o dům dál.

Měsíc oči mhouří, hvězdy půjdou spát,
k tobě rád se schoulím, když se ve snách zamykáš.
Nespím a zkouším, jestli probudím tě k hrám,
lásko, jen štěstí, že tě mám.

Co chvíli říkáš : „Mohli jsme se potkat dřív,
láskou a touhou spolu více roků žít.“
Víš, krásný léta přisoudil nám snad Bůh sám,
lásko, jen štěstí, že tě mám.

Častokrát i bouří plaví se člun, taky pravdu znáš.
Přiznávám, že snášíš mejch nálad víc a usmíváš se tak….

Nad ránem, já nejspíš měl bych spát.
Spolu jít rájem totiž nechat si jen zdát.
Jak sám jsem králem, jak ti zlato k nohám dám,
lásko, jen štěstí, že tě mám.
Lásko, jen štěstí, že tě mám.

Každý z nás teď má jiný svůj cíl, jinou cestu ke štěstí.
Ze soudní síně můžeš jít kam budeš chtít.
Teď snad už víš, že pouze láska nestačí chceš-li žít
a nevím….najednou dítě ti překáží.

Ref.:
Dům má sto oken zářivých, sto pater, v každých dveřích klíč
sem jednou přijď a uvidíš, jak smutně tady zní dětský smích.
Dívkám do plášťů oděným se tady mámo neříká,
jim dítě dáš a netušíš jak všem tu dětství utíká.

Díky nečekej za ten tvůj počin, mám-li říct, bláznivý.
Svoje děti někam dát jenom tak, že chceš žít, volně žít.
Chtěl bych je mít a všechnu lásku svou jim dát bez řečí
a mít hodně sil a čas si hrát.

Ref.:
Dům má sto oken zářivých, sto pater, v každých dveřích klíč
sem jednou přijď a uvidíš, jak smutně tady zní dětský smích.
Dívkám do plášťů oděným se tady mámo neříká,
jim dítě dáš a netušíš jak všem tu dětství utíká.

Jenom sem a tam se potloukáš, někdy nevíš ani co říct
a ty známí co jich spoustu máš by neznat bylo líp.
Ikdyž se vydáš cestou správnou stejně spleteš směr
a ten kluk co se ti nejvíc smál má tě rád, tohle snad není fér.

Ref.:
Jsem tu sám, tak nekoukej,
nechápeš ten důvod proč jen já ti říkám nej.
Já ho znám, mý přání zdá se z říše snů.
Bůh to ví, dej mi jen pár těch dnů.

Když tě vedle sebe ráno mám, hned je lepší čas
a ty hlouposti já nevnímám, neopouštím snář.
Probouzíš nás černou kávou, ať trvá hezkej den,
jenže volá tvůj šéf s tou zprávou, že jsi dávno měla v práci bejt.

Ref.:
Jsem tu dál, tak nezoufej,
nechápeš ten důvod proč jen já ti říkám nej.
Já ho znám, mý přání zdá se z říše snů.
Bůh to ví, dej mi jen pár těch dnů.

I tvůj stín má vůni svůdnou, to království za koně chtěl bych mít.
Když se dívám do tvých očí ,lásko, trémou ani nedejchám
a vím, že musím říct….s tebou já chci žít!

Ref.:
Jsem tu dál, tak nezoufej,
nechápeš ten důvod proč jen já ti říkám nej.
Já ho znám, mý přání zdá se z říše snů.
Bůh to ví, dej mi jen pár těch dnů.

Snad máš ještě mý jméno rtěnkou napsaný,
Nebo snad ho z dlaně tvý někdo slíbal?
Je tak lehký sbohem dát, v tom se vyznáš,
Vzpomeň jen kdo ti tvou píseň zpíval.

Když mě ráno slunce budí, jeho světlo dopadá,
tam kde stále ještě tvůj úsměv vidím,
ruku vztáhnu za tebou a pak poznám,
že se jen iluzí snovou šidím.
Ref.:
Co z toho mám, nevím sám, pořád zkouším
najít tvář, která není prázdný rám.
Najdu jen bez lásky žár a pak se popálím,
Co z toho mám? Nevím sám.

Jarní den měl by znít jako zvon sváteční,
v hlavě dál ticho jen burácí.
To je mý requiem za noc s tebou,
někdy vím láska jen utrácí.
Ref.: 2x

Stačí říct „pojď dál“ a zblázním se tu štěstím,
stačí říct „překroč práh touhy dnů“.
I když vím co jsi zač a nemám rád tvůj pláč,
přesto nechci vzdát se snů.

Nemám rád ten stín bouře ve tvých očích
a nemám rád když slyším trávu růst.
Tam kde znít má smích, to není žádný hřích,
já cítím se tak sám bez tvých úst.

Ref.:
Hledám dál v snách tvou tvář milá dámo,
pár přání mám a nevím jak je říct.
Hledám dál v snách víc než je zdrávo,
Bůh ví smůlu mám.

Léta jdou, tak pojď, už čas je vzdát se hádek,
vždyť stejně každej z nás měl dlouhej půst.
S lásky hrou, jak se zdá, navždy zmizí chvíle zlá,
já cítím se tak sám bez tvých úst.

Ref.: 2x
Hledám dál v snách tvou tvář milá dámo,
pár přání mám a nevím jak je říct.
Hledám dál v snách víc než je zdrávo,
Bůh ví smůlu mám.

Stačí říct „pojď dál“ a zblázním se tu štěstím,
stačí říct „překroč práh touhy dnů“.
Tam kde znít má smích, to není žádný hřích,
já cítím se tak sám bez tvých úst.

Žádným kouzlem nezměníš to co v očích můžeš číst:
já cítím se tak sám bez tvých úst.

S tebou mý všechny vážný chyby menší hned můžou se zdát
Nutíš mě vstát a kámošem jít se rvát
Pohřbíváš mezilidský vztahy, ty rozbouráš v lásce hráz
Mám tě zároveň rád a taky musím se bát

Ref.:
Zatím se zdá svý velký prachy u pípy na oltář dám
Plzeňský má dvanáctky vnady
Musím je hýčkat a svést
Noc protančím s půlnoční láskou, domů teď jít byl by hřích
Vydíráš slabý a básníkům pomáháš žít
Já tě znám
Já tě znám

Na chmel a pak hned trojka z mravů, viním tě z průšvihů svých
Ale jak léta jdou, vycházím s tebou mnohem líp
Pomáháš vůdcům i králům a nikdá by nevzniknul Švejk
„Poslušně hlásím her óbrlajtnant ten feldkurát je vožralej“

Ref.:
Zatím se zdá svý velký prachy u pípy na oltář dám
whisky a jin, taky víno a žitná
Musím je hýčkat a svést
Jsi jedem a zároveň léčíš, jsi parťák i hazardní hráč
Vydíráš slabý a básníkům pomáháš žít
Já tě znám

Zatím se zdá svý velký prachy u pípy na oltář dám
Plzeňský má dvanáctky vnady
Musím je hýčkat a svést
Noc protančím s půlnoční láskou, domů teď jít byl by hřích
Vydíráš slabý a básníkům pomáháš žít
Alkohol
Alkohol