Sedím tu sám jenom tak,
dávno vím, že ujel mi vlak,
potichu říkám, že není kam jít.
Svou práci mám rád, ale řekli mi stop,
kam se podívám dlužím a dost,
jenom vnímám, že není kam jít.
Koho zajímá chlap jako já co lásku rozdává, ale nemá kam jít.
Poslední pohled na můj dům,
ten chlápek s kladívkem dal vale mým snům,
očima říká…musíš jít.
A ženu svou víc už jsem neviděl
a tu malou milovat na věky chtěl,
v uších zní…nemáš co dát.
Koho zajímá chlap jako já co lásku rozdává, ale nemá kam jít.
Ref.:
Nároží kde píseň zpívám a s kytarou na chodník uléhám
zimní vítr sněhem skrývá, každej se dívá a jeden říká:
„Vždyť já ho dávno znám, on nemá kam jít…“
Vždycky místo pláče prej jsem začal se smát,
takže zdálo se všem, že Bůh mě má rád,
pak jen slýchal…ten má co říct.
Ale stačilo pár špatnejch dní,
ják tě odmítnout, to každej hned ví,
Najednou zíráš, že není kam jít.
Koho zajímá chlap jako já co lásku rozdává, ale nemá kam jít.
Kdo z vás si připustí jen, je blíž to každým dnem …a nemáš kam jít.
The comments are closed.